Žijeme v rychle se měnícím světě, ve kterém se zvyšuje množství i složitost psaných materiálů. Na člověka jsou kladeny čím dále tím větší nároky porozumět různým druhům textů, použít je, případně podle nich jednat. Zatímco před sto lety byl čtenářsky gramotný ten, kdo uměl číst, před dvaceti lety ten, kdo uměl čerpat poznání z odborných textů a byl aktivním čtenářem knih, dnes se musí čtenářsky gramotný člověk zorientovat v nepřeberné a nepřehledné nabídce textů, najít potřebné informace a navíc být schopný rozpoznat, zda s ním autoři textů skrytě nemanipulují. Nepřekvapí proto, že byla čtenářská gramotnost už v roce 2001 Evropskou komisí povýšena na jednu z klíčových dovedností pro vzdělávání ve 21. století. Rozvinuté čtenářství má vliv jak na úspěšnost žáků ve škole, tak následně i na to, zda a jak uspěje člověk ve společnosti dospělých.

Čtenářská gramotnost je jednou ze čtyř oblastí, na které je zaměřena podpora vzdělávání v projektu MAP Sedlčansko. Výstupem projektu by měl být koncept, jak prostřednictvím různých opatření a aktivit čtenářskou gramotnost u dětí a žáků podporovat a rozvíjet. Způsob, jak výsledku dosáhnout, je částečně dán metodikou pro realizátory projektu, dílem je na volbě realizačních týmů, jakou cestu zvolí, jaká opatření a aktivity ve svém regionu do projektu začlení. Povinností je vytvořit pracovní skupiny zájemců o tuto oblast vzdělávání z řad pedagogů a nepedagogické veřejnosti, pravidelně se scházet, plánovat, navrhovat čtenářské aktivity, ověřovat je, vyhodnocovat jejich dopad na žáky a pak, v polovině projektu a na jeho konci vyhotovit koncepční dokument. Ten by se měl stát oporou podpory čtenářství v území po ukončení projektu. Předpokládá se, že kromě členů pracovní skupiny se do projektu zapojí i odborníci, a že si navíc bude region „pěstovat“  místní leadery, tj. lidi, kteří se čtenářství nebo jeho dílčím částem věnují nadstandartně a navíc jsou ochotni se o své zkušenosti podělit s ostatními.
Překážkou, která stojí v cestě tomuto veskrze dobrému záměru, je absence národních koncepčních dokumentů, o které by se mohly pracovní skupiny opřít. Čtenářská gramotnost nemá jednoznačné vymezení, není sjednocena terminologie pro komunikaci s pedagogickou veřejností, není patrná provázanost programů ČG mezi subjekty MŠMT (ČŠI, NIDV, NÚV, vysokými školami). Ani mladší učitelé –  čerství absolventi pedagogických škol, kteří oproti starším kolegům absolvovali vzdělání ke ČG, nejsou vybaveni vhledem do problematiky a potřebnými kompetencemi k výuce.
Práci ve skupině jsme začali podobně jako většina realizátorů MAP ověřováním různých dílčích aktivit, o které projevili zájem členové skupiny. Připravili jsme pro pedagogy a pracovníky knihoven kurz zaměřený na čtenářské strategie a metody v rozsahu 40 hodin, na několika školách zavedli Čtenářské kluby, v provázanosti se šablonami ověřovali sdílení zkušeností mezi pedagogy sousedících škol. Evaluace ověřovaných programů ukázala, že vynaložené úsilí i peníze neodpovídají efektu, který jsme očekávali. Aktivity měly jen malý dopad na výuku. Snaha vyvarovat se dalších podobných kroků nás vedla k hlubšímu prozkoumání oblasti, studiu  dostupných teoretických a metodických materiálů, spolupráci se zástupci národních a neziskových  institucí a organizací. Získali jsme tak ucelenější a hlubší vhled do oblasti, vytvořili první verzi koncepce a začali nově promýšlet kroky k dosažení nastíněných záměrů.
Klíčovou v naší koncepci rozvoje čtenářské gramotnosti je podpora pedagogů. Při promýšlení jejich dalšího vzdělávání bylo třeba vzít v úvahu, co jsou učitelé  v rámci dalšího vzdělávání schopni zvládnout a co už je nad jejich síly a časové možnosti. Kromě čtenářství je to totiž celá řada dalších oblastí, pro které by se měli v rámci současných i plánovaných změn RVP vzdělat, a to ne desítkami, ale stovkami hodin dalšího vzdělávání.
Podporu pedagogů  jsme  neopřeli o běžné formy seminářů a dílen, při kterých učitelé získávají znalosti, procvičují nové didaktické  praktiky a nástroje a poté toto penzum vědomostí a dovedností  transponují do výukových situací ve svých předmětech. Tato forma se nám neosvědčila.  Podpora učitelů v našem konceptu se opírá o výuková témata, která následují bez větší časové prodlevy v jejich výuce. Vzdělávací dílny jsou zaměřeny  a) na představení a procvičení způsobů práce s různými typy textů a knížek vybraného vzdělávacího tématu, b) na sdílení zkušeností  z implementace představených  textů a didaktických postupů.  Součástí takto pojatého konceptu podpory pedagogů je tým lidí sestavený z odborníků, pedagogů a pracovníků knihoven, který připravuje texty pro vybraná témata a návrhy, jak s nimi ve výuce pracovat.  Oporou odbornému týmu i širší skupině pedagogů je průběžně vznikající vzdělávací materiál popisující klíčové čtenářské dovednosti, didaktické nástroje a související teoretická témata. Texty, didaktické návody a praktické ukázky z výuky jsou umísťovány na portálu UBU. Důležitým prvkem podpory je spolupráce s místními knihovnami.

Členové PS: zde